Žebříčky

Jedině tak se nám podaří rozjet diskuse na webu a přilákat nové členy, popovídat si snimi, postrčit je. Za žádný příspěvek nebo dotaz se nemusíte stydět. Ať už se týká audia videa pro začátečníiky, nebo pokročilé audiofily. Jediný chybný dotaz je ten, na který se nezeptáte! A nebo se můžete v Obecných diskuzích zeptat, kde si opravíte auto, seženete prase na grilovačku, případně si zanadávat na polickou situaci, nikdo vás nebude cenzurovat, pokud dodržíte základní parvidla. Zajímají vás hudební nástroje, sháníte učitele, kolegy, chcete založit skupinu? Jen do toho! Chápeme, že nás tady zatím moc není, ale bez vaší snahy se to nezmění. Přiveďte sem kamarády, kolegy, ostatní fandy přes audio-video a taky přes normální pokec, komunita nadšenců nakonec dokáže vyřešit všechny uživatelské požadavky nebo problémy.Držíme Vám i nám palce, ať se to tady pěkně rozjede, jasně, chce to čas.... Nejde to ze dne na den. Ale my a vy vydržíme, dáme do toho nadšení a chvíli času a povede se nám to. Postupně rozjedeme skutečnou komunitu podobně zaměřených fandů se stejnými zájmy. Věříme sobě i vám!

Tidal má stále obrovskou hromadu hudby v MQA. Patrně víc než v hi-res Flacu (říkají tomu Max Flac), na který přechází. Výhodu přechodu vidím v tom, že člověk nepotřebuje streamer, či DAC s MQA certifikací. Jenže je to stále ten stejný obsah, pouze v jiném formátu. Myšleno ve smyslu verzí alb. Když se člověk podívá, jedná se vesměs o remastery vydané po roce 2010. Tedy loudness war na druhou. Problém dnešní hudby nejen na streamu není v kontejneru, ale v obsahu. Neřeším uměleckou stránku, to bych si nikdy nedovolil hodnotit, ale technickou stránku nahrávky, tedy její mastering. Dynamický rozsah. Ono je krásné mít skladbu ve flacu 24/192, nebo dokonce v DSD512, ale pokud ta skladba má DR 4, tak to hraje naprosto otřesně, daleko hůř, než jiný remaster téže skladby v mp3 320 s DR 15. To prostě rve uši a až na pár výjimek se dnes jinak nevydává. Můžu uvést příklad. Mám svoji sbírku CD nagrabovanou na SSD ve streameru. Originální CD Iron Maiden Fear of the Dark z roku 1992. Na Tidalu či Qobuzu remaster tuším z roku 2015. Když jsem si to pustil ze streamu, začal jsem pátrat, proč to hraje tak otřesně, jestli nemám nějaký problém v řetězci. Ne, to jen soudruzi tak silně zmršili zvuk technicky excelentně nahraného alba, aby to nějak hrálo na peckách za 350Kč a BT repráčcích. To je prostě sto a jedna. Ten fenomém loudness war mě hodně mrzí. Stará hudba se dá sehnat v původních verzích, ovšem ne na streamu. Nová se tak zmršeně nahrává takřka všechna. Teda nenahrává. Možnosti dnešních záznamů jsou o galaxii jinde, než třeba v těch osmdesátkách a devadesátkách. Bohužel pak proběhne mastering tak, aby to hrálo i na tom, co uvádím výš. A čím má člověk lepší sestavu, tím víc tohle mršení vyniká. Takže máme umělce tvořící kvalitní obsah (záleží samozřejmě na vkusu toho kterého soudruha), máme neuvěřitelné technické možnosti záznamu, máme nosiče zvuku, o kterých se nám kdysi ani nesnilo, máme drahé superkvalitní zařízení, které to přehraje. A nemáme moc co přehrávat skrz mizerný zvuk, který někdo záměrně zmrší, protože zákazník si to tak přeje. A ne každý poslouchá vážnou hudbu, jazz a nebo úlety z nakladatelství Chesky Records.

Tak například: jaký je v dnešním světě nejfašističtější stát? USA, Izrael, Rusko, Čína, Severní Korea....a proč? Fašismus vyzdvihuje pouze moji skupinu lidí (národ, stát) a ničí jinou skupinu lidí (národ, stát), nad kterými chce nejprve vládnout a později je vyhladit. Tak co si tady o tom myslíte?