Ahoj všichni! Mám takovou otázku ohledně streamování hudby na Tidalu. Chci si zaplatit předplatné, ale nejsem si jistý, jestli stojí za to utrácet za tu dražší "Master" verzi, nebo zda by mi stačila ta "HiFi". Má vůbec smysl platit víc za tu dražší verzi? Poznáte při běžném poslechu na bluetooth sluchátka rozdíl? Budu rád za rady od těch, co na tom mají víc zkušeností! Díky moc! 🙂 

Čau, samozřejmě záleží na jakých sluchátkách to posloucháš, jaké umějí kodeky a také co za kodeky podporuje zařízení z kterýho hudbu posíláš. Ale v této kombinaci si myslím, že Master smysl asi nemá. Kdyby jsi měl nějaký slušný DAP a k němu odpovídající sluchátka tak by to za hřích asi stálo.

Před 14 hodinami, Johny05 napsal:

Čau, samozřejmě záleží na jakých sluchátkách to posloucháš, jaké umějí kodeky a také co za kodeky podporuje zařízení z kterýho hudbu posíláš. Ale v této kombinaci si myslím, že Master smysl asi nemá. Kdyby jsi měl nějaký slušný DAP a k němu odpovídající sluchátka tak by to za hřích asi stálo.

Hm, poslouchám buďto na telefonu s BT sluchátkama, nebo u počítače, kde mám Logitech 5.1 a nebo na multiroom systému Yamaha MusicCast, nikde žádný DAP, takže mi asi stačí HiFi. 

Čau!

záleží za mě hodně na tom multicastu. U mobilu s BT sluchátkama nepoznáš rozdíl žádnej, u nějaké Logitech 5.1 sestavy na 99% taky ne a u obojího ti bude stačit Hi-Fi. Otázkou je ten MusicCast. Ten dokonce má nějakou nativní podporu Tidalu, takže tam bys mohl slyšet rozdíl mezi Masterem a Hi-Fi, ale záleží, jak máš u něho vyřešenej hlavní setup. 

V hlavní největší místnosti je MusicCast 50 a ve dvou dalších po jednom MusicCast 20. Mám to hlavně proto, abych mohl poslouchat i v ložnici a v koupelně a pouštět tam přehrávání z NAS a ovládat z telefonu a z tabletu. Nemám to ani jako stereo a ani jako surround. Nativní podpora Tidalu tam je.

Tak to bych řekl, že nepotřebuješ MQA. Rozdíl bys slyšel naprosto minimální a za ty peníze navíc to nestojí 🙂 .

To bych řekl, že asi spíš Master nepotřebuješ. Hodně slyšitelnej rozdíl jsem slyšel až na domácích sluchátkách cca od 5 tis. korun s nějakým slušným zesíkem. 

Nové řešení problému - Tidal už nemá MQA, z mnoha důvodů, podporuje už pouze FLAC, často ale v opravdu vysoké kvalitě. Navíc spojil dohromady předplatné a nabízí už jen předplatné "TIDAL", které by si tady měl zařídit každý (pokud nemá alternativní platformu).

Tidal má stále obrovskou hromadu hudby v MQA. Patrně víc než v hi-res Flacu (říkají tomu Max Flac), na který přechází. Výhodu přechodu vidím v tom, že člověk nepotřebuje streamer, či DAC s MQA certifikací. Jenže je to stále ten stejný obsah, pouze v jiném formátu. Myšleno ve smyslu verzí alb. Když se člověk podívá, jedná se vesměs o remastery vydané po roce 2010. Tedy loudness war na druhou. Problém dnešní hudby nejen na streamu není v kontejneru, ale v obsahu. Neřeším uměleckou stránku, to bych si nikdy nedovolil hodnotit, ale technickou stránku nahrávky, tedy její mastering. Dynamický rozsah. Ono je krásné mít skladbu ve flacu 24/192, nebo dokonce v DSD512, ale pokud ta skladba má DR 4, tak to hraje naprosto otřesně, daleko hůř, než jiný remaster téže skladby v mp3 320 s DR 15. To prostě rve uši a až na pár výjimek se dnes jinak nevydává.

Můžu uvést příklad. Mám svoji sbírku CD nagrabovanou na SSD ve streameru. Originální CD Iron Maiden Fear of the Dark z roku 1992. Na Tidalu či Qobuzu remaster tuším z roku 2015. Když jsem si to pustil ze streamu, začal jsem pátrat, proč to hraje tak otřesně, jestli nemám nějaký problém v řetězci. Ne, to jen soudruzi tak silně zmršili zvuk technicky excelentně nahraného alba, aby to nějak hrálo na peckách za 350Kč a BT repráčcích. To je prostě sto a jedna. Ten fenomém loudness war mě hodně mrzí. Stará hudba se dá sehnat v původních verzích, ovšem ne na streamu. Nová se tak zmršeně nahrává takřka všechna. Teda nenahrává. Možnosti dnešních záznamů jsou o galaxii jinde, než třeba v těch osmdesátkách a devadesátkách. Bohužel pak proběhne mastering tak, aby to hrálo i na tom, co uvádím výš. A čím má člověk lepší sestavu, tím víc tohle mršení vyniká. Takže máme umělce tvořící kvalitní obsah (záleží samozřejmě na vkusu toho kterého soudruha), máme neuvěřitelné technické možnosti záznamu, máme nosiče zvuku, o kterých se nám kdysi ani nesnilo, máme drahé superkvalitní zařízení, které to přehraje. A nemáme moc co přehrávat skrz mizerný zvuk, který někdo záměrně zmrší, protože zákazník si to tak přeje. A ne každý poslouchá vážnou hudbu, jazz a nebo úlety z nakladatelství Chesky Records.